
Historie
Od roku 1879 pomáháme Žulové. Prvních sto let sboru podle kroniky města a knihy žulovských rodáků.
Od roku 1879
Na pomoc už bezmála 150 let
Dobrovolný hasičský sbor vznikl v Žulové v roce 1879 jako jeden z prvních na Jesenicku. Až do roku 1945 byl německý – v září 1945 pak patnáct Čechů přistěhovalých z vnitrozemí založilo český sbor dobrovolných hasičů, na jehož práci navazujeme dodnes.
Na této stránce najdete prvních sto let historie sboru (1879–1979). U jednotlivých let si můžete rozbalit původní zápis z kroniky města.
1879
založení sboru – jeden z prvních na Jesenicku
26
sborů pomáhalo při požáru města v roce 1891
1945
vznik českého sboru dobrovolných hasičů
č. p. 185
zbrojnice od roku 1950 dodnes
1879–1945
Počátky hasičstva žulovského
Německý sbor, první stříkačky tažené koňmi a velký požár města.
1879
Založení sboru
Požární žebříky, háky a vědra z plachtoviny už nestačily. Nová technika – stříkačky a vysunovací žebříky – potřebovala vyškolenou obsluhu, a tak v Žulové vznikl dobrovolný hasičský sbor, jeden z prvních na Jesenicku.
1880 a 1890
První stříkačky
V roce 1880 získal sbor první hasičskou stříkačku, v roce 1890 zlepšenou parní. K zásahům je táhlo koňské spřežení.
1891
Zkouška ohněm
4. září 1891 vypukl zničující požár v horní části města na Josefském náměstí. Ostatní části města se podařilo zachránit jen s pomocí 26 sborů z okolí, mimo jiné z Jeseníku a Nisy.
1945–1964
Poválečné období – vznik českého sboru
Noví členové, první auto, vlastní zbrojnice a prapor.
1945
Český sbor dobrovolných hasičů
V září 1945 založilo 15 Čechů přistěhovalých z vnitrozemí český sbor. Starostou byl zvolen Silver Dohnal, velitelem Miroslav Matůšů. Zakladatelé složili dobrovolné příspěvky do zakládajícího fondu.
Zápis z kroniky
Sbor dobrovolných hasičů v Žulové byl do roku 1945 jen německý. V měsíci září 1945 byl založen za přítomnosti 15 Čechů, přistěhovalých z vnitrozemí, český sbor dobrovolných hasičů. Starostou zvolen Silver Dohnal (resp. fin. stráže), místostarostou Antonín Surý (hostinský), velitelem Miroslav Matůšů, jednatelem Antonín Kubový, pokladníkem Stanislav Fulík, vzdělavatelem řídící učitel Rudolf Chrastina, strojmistr Karel Vyskočil, strojník Ladislav Křížek. V červnu 1945 velel br. Miroslav Matůšů ještě německému hasičskému sboru, aby byl majetek po Němcích zachráněn. Všichni ti, kteří zakládali ve zdejší obci český hasičský sbor, dali do pokladny dobrovolný příspěvek jako zakládající fond. V roce 1945 bylo provedeno celkem 5 cvičení. Oheň vypukl na Pomezí, kde hořel les.
1946
Nové stejnokroje
Sbor se rozrostl o další členy a koupil 20 nových stejnokrojů za 20 000 Kčs.
Zápis z kroniky
V roce 1946 byl sbor rozšířen o další členy. Velitelem byli bratr Emil Michenka a bratr Fréd Ruberl, pokladníkem bratr Josef Opršal, jednatelem bratr Jiří Doubrava. Zakoupeno 20 nových stejnokrojů za 20 000,- Kčs.
1948
Heslo „Na pomoc“
Starostou se stal František Novák. V červnu sbor uspořádal na hřišti u Sokolovny okrskové hasičské cvičení, které se velmi pěkně zdařilo.
Zápis z kroniky
V roce 1948 byl starostou jen krátkou dobu Antonín Surý (hostinský). Po něm starostou František Novák a místostarostou Antonín Jehlička. V tomto roce byl sbor rozšířen o několik dalších členů. Hasičský sbor v Žulové pracoval od založení celkem dobře. Činnost hasičů jest nám vzorem. Pomáhají bližnímu obětavě a s láskou. Mají heslo „Na pomoc“. Hasičský sbor žulovský se snažil zasáhnouti při každém požárů. V létě v červnu 1948 bylo na hřišti u Sokolovny uspořádáno okrskové hasičské cvičení, které se velmi pěkně zdařilo.
1949
První auto
Velitelem byl zvolen Leoš Slámka. Sbor koupil z vlastních peněz auto za 65 000 Kčs a cvičil dvakrát týdně – nejvíc na celém okrese.
Zápis z kroniky
V dubnu 1949 zvolen velitelem Leoš Slámka. Z peněz hasičského sboru zakoupeno auto za 65.000,- Kčs. 3 díly B hadic, 2 minimaxy, 12 párů gumových bot z peněz MNV. Pravidelné cvičení 2krát týdně. Nejvíce cvičení na celém okrese.
1950
Nová zbrojnice a prapor
Na okresním hasičském sjezdu 6. srpna 1950 převzal sbor novou zbrojnici, kterou si členové zřídili svépomocí, a vysvěcený prapor vyšitý Čsl. svazem žen. Sbor měl 23 činných členů a k požárům vyjel šestkrát.
Zápis z kroniky
6. srpna 1950 konal se v Žulové okresní hasičský sjezd, při němž byla hasičskému sboru předána nová hasičská zbrojnice, předání provedl MNV Žulová. Zbrojnici zřídili svépomocí členové hasičského sboru za částečné pomoci silniční správy. Prapor, pořízený hasičským sborem a vyšitý Čsl. svazem žen, byl vysvěcen v den slavnosti a předán hasičskému sboru. Hasičský sbor měl 23 členů činných a 23 členů přispívajících. Roku 1950 byl sbor šestkrát volán k požárům. Brigádami uvedl sbor do pořádku na 80% sál bývalého skorošického kina (nad kamenickou školou) pro divadelní představení.
1951–1960
Zbrojnice v č. p. 185 a nový vůz
Zbrojnice se přestěhovala do garáží v domě č. 185, kde je dodnes. Starší vůz z roku 1949 často selhával – až v roce 1958 dostala Žulová po velkých bojích se sborem Javorník nový hasičský vůz se vším vybavením.
Souhrnný zápis z kroniky
Žulovští požárníci jsou od r. 1945 v neustálé činnosti. Jejich práce není sice na venek příliš okázalá, není však jistě třeba vysvětlovat její prospěšnost celku. Jejich zbrojnice byla původně v místě nynější školní dílny, mezi školou a domem č. 142. Pro velké úkoly požárníků byla prostorem brzy nevyhovující, a proto byla r. 1950 přemístěna do garáží v domě č. 185, kde je dosud. Prostor garáží si požárníci svépomoci upravili na garáž pro hasičský vůz a na klubovnu. V r. 1949 zakoupili požárníci z vlastních prostředků starší vůz. Tento vůz motoricky nevyhovoval a byl často opravován. Pohotovost požárníků závisela přirozeně na spolehlivosti vozu a ta nebyla dobrá. Ke zlepšení došlo r. 1958, kdy byl pro Žulovou přidělen nový hasičský vůz se vším potřebným vybavením (Žulovský sbor získal tento vůz po velkých bojích se sborem Javorník). U příležitosti předání tohoto vozu byla uspořádána před zbrojnicí slavnost a odpoledne veřejné cvičení za účasti četných okolních sborů a mnoho přihlížejících diváků. V červenci 1959 zemřel neočekávaně na srdeční infarkt při brigádnické práci na školní dílně dobrý požárník a oblíbený člověk Alex Fedor (34 let). Svému členu uspořádali požárníci čestný pohřeb. Rozloučení se zesnulým se konalo před zbrojnicí za účasti zástupů občanů Žulové a z okolí. Velitelem sboru v letech 1950 – 1959 byl s. Leoš Slámka, od r. 1959 Helmut Pohl. Ve funkci předsedy se vystřídali s. Bedřich Dalecký, Antonín Jehlička a František Novák.
1961
Požár stodoly na náměstí
7. října 1961 vyhořela stodola u č. p. 30 na náměstí. Požár založilo pětileté dítě, které z plamenů zachránil příslušník veřejné bezpečnosti.
Zápis z kroniky
7.10.1961 dopoledne vyhořela stodola u č.p. 30 na náměstí. Požár založilo pětileté dítě. Ačkoliv sbor požárníků byl ihned v pohotovosti, nemohl zabránit úplnému vyhoření. Dítě před uhořením zachránil člen veřejné bezpečnosti s. Komenda.
1964
80 členů a 16 chlapců
Členové odpracovali 1 160 brigádnických hodin a čtrnáctkrát zasahovali – u požárů budov, lesů i dalších. Vedle zásahů se věnovali prevenci a výcviku.
Zápis z kroniky
Odbočka má 80 členů a 16 chlapců. Měla 12 schůzí výborových a 4 členské. Počet výcvikových hodin: 56. Vlastní akce: 2. Jinak byla účastna na okrskovém cvičení v Černé Vodě, na 1. a 9. Máje a na 4 pohřbech svých členů. Členové odpracovali celkem 1160 brigádnických hodin, z toho 126 na vlastních akcích. Počet zásahů a pohotovostí: 14 v Žulové, na Starosti: 0. Pomáhali při požárech 4 budov, 4 lesních a 2 jiných. Požáry zapříčinili: ve 2 případech děti, ve 2 případech vadné komíny. Před 1. Májem vyčistili ulice splachováním. Prevence: 1 přednáška, vylepování varovných plakátů, rozhlasové relace. Je samozřejmostí, že byla prováděna i výchova, jednak teoretickým školením, jednak praktickým cvičením. Obdivuhodná je připravenost k zásahům. Technické vybavení je dobré, ale nová, přiměřená garáž je velmi potřebná.
1972–1979
Období prevence
Preventivní prohlídky, přednášky, brigády – a povodeň v roce 1977.
Jak se měnila naše technika →1972
Prevence v každém domě
Ze 24 činných členů pracovaly dvě třetiny mimo obec. Sbor zasahoval u 8 požárů – většinu způsobil žhavý popel – a provedl 170 preventivních prohlídek obytných budov.
Zápis z kroniky
Místní jednotka měla v roce 1972 činných členů 24, ovšem dvě třetiny těchto členů pracuje mimo obec, takže v denní dobu nejsou při požáru. Přispívajících členů je 58, z toho 3 ženy. Celkem tedy 82 členů. V tomto roce přistoupilo 10 členů – většinou mladých, odhlášení 2 členi. Aby se mohly plnit všechny akce, bylo provedeno 13 výborových schůzí, 1 členská schůze. V roce 1972 bylo provedeno 8 teoretických školení za účasti 90 členů, 25 praktických cvičení, 1 námětové cvičení. Okrskové soutěže, která se konala ve Skorošicích, se Žulová nezúčastnila. Požární sbor zasahoval u 8 požárů. 3 požáry v Žulové – velký dřevník u OU Žulová, kde byla ohrožena celá škola, dřevník a les ve Starosti. Většina požárů byla zapříčiněna žhavým popelem. Prevence: prohlídek bylo provedeno 170 v obytných budovách, 28 v malých provozovnách a 6 v zemědělských závodech. Mimo to několik přednášek. Dále byly provedeny 3 relace v místním rozhlase. Technické vybavení pro požárníky střediskové obce je minimální.
1976
Stovky hodin práce
Patnáct praktických výcviků, stovky brigádnických hodin na zbrojnici, technice i vodních zdrojích a 712 převážně nočních hodin na záchranných akcích.
Zápis z kroniky
V uplynulém období bylo provedeno 15 praktických výcviků, 2 námětová cvičení. Bylo odpracováno na údržbě vodních zdrojů 48 hod., 180 hod. na zbrojnici, 634 hod. na akci „Z“, údržba techniky 114 hod., na sušákách hadic 130 hod., údržba výstroje 204 hod., zemědělské brigády 118 hod., školení pracovníků v zemědělství 4×, školení v průmyslu 2x, politicko-organizační příprava 2x. Bylo odezváno 3700 kg šrotu železného a 712 hod., převážně nočních, bylo odpracováno na záchranných akcích. Účast na všech alcích je velmi nízká – 10% (omlouvá to vysoké stáří většiny členů).

1977
Povodeň
Začátkem srpna 1977 zasáhla obec povodeň. Výjezdové skupiny pracovaly u tří povodní a dvou požárů a odpracovaly 412 převážně nočních hodin – bez ohledu na déšť a těžké podmínky.
Zápis z kroniky
Začátkem srpna 1977 nastala v naší obci povodňová situace. Národní výbor byl nucen vyhlásit pohotovost u všech požárních sborů v rámci obce. V srpnu pracovali výjezdové skupiny u 3 povodní za účasti 24 požárníků a u 2 požárů za účasti 36 požárníků. Na záchranných akcích bylo odpracováno 412 hodin a to převážně nočních. Za této mimořádné situace vznikla vysoká morální i lidská soudržnost členů, kteří bez ohledu na déšť, těžké podmínky, pomáhaly odstraňovat vzniklé škody přívalem vod. Všem, kteří se na těchto pracích podíleli, bylo vysloveno poděkování.

1978
Závazky splněné s přehledem
Organizace měla 79 členů a provedla 213 prohlídek obytných domů. Místo závazku 960 brigádnických hodin jich odpracovala 2 518 a místo 3 000 kg železného šrotu odevzdala 8 000 kg.
Zápis z kroniky
Bylo získáno 6 nových členů, organizace má tedy 79 členů. Několik členů se odstěhovalo, 2 zemřeli a několik členů bylo za soustavné neplnění základních povinností vyškrtnuto. Podle plánu práce bylo provedeno 213 prohlídek obytných domů a 23 drobných provozoven. V rámci „Týdne požární prevence“ byla mimo preventivních prohlídek zajištěna relace v místním rozhlase. Na úseku školení, výcviku a odborné přípravy bylo provedeno: 32 ideově výchovných přednášek, 23 školení výcvikových, 7 praktických cvičení, 6 námětových cvičení. Socialistický závazek k 30. výročí Února zněl odpracovat 960 brigádnických hodin, ve skutečnosti bylo odpracováno 2518 brigádnických hodin. Ve sběru železného šrotu na závazek 3000kg bylo dodáno 8000kg. V zemědělství se mělo odpracovat 80 brigádnických hodin, bylo odpracováno 93 hodin.
1979
Sto let sboru
Ve stém roce existence měla organizace 67 členů, z toho 32 starších 60 let. Hlavní náplní byla prevence: prohlídky ve všech domech a provozovnách a 9 přednášek a besed ve třídách místních škol.
Zápis z kroniky
Požárnická organizace má 67 členů, z toho 32 starších 60 let. Hlavním úkolem je chránit naši ekonomiku před požáry a neustále zvyšovat preventivně výchovnou činnost, jak to ukládají vyšší svazové orgány, ale i jak to uložila výroční členská schůze. Byly ve všech domech a drobných provozovnách preventivní prohlídky, při kterých odpracovali požárníci 180 hodin. Ve spolupráci s vedením ZDŠ a OU ČMPK bylo provedeno 9 přednášek a besed ve všech třídách.

„Činnost hasičů jest nám vzorem. Pomáhají bližnímu obětavě a s láskou. Mají heslo ‚Na pomoc‘.“
Z archivu
Historické fotografie



Zdroje
Období 1879–1891: překlad z knihy Friedeberg, kterou vydali němečtí rodáci v roce 1974 (zdroj: Karel Heide).
Období 1945–1979: datované zápisy z kroniky města Žulová, neupravený přepis (Státní okresní archiv Jeseník). V letech 1951–1960 se kronika nevedla, uveden je pouze souhrnný zápis.
Fotografie: Státní okresní archiv Jeseník.
Napiš s námi další kapitolu
Hledáme nové členy od 18 let do zásahové jednotky. Přidej se k nám.

